I.1. B. Sobotka, předseda vlády ČR, takto charakterizuje česko–německý strategický dialog ve svém dopisu ze dne 6. listopadu 2015, Čj.: 17255/2015 – OAI: "Pokud jde o Váš dotaz týkající se tzv. strategického dialogu mezi ČR a SRN, tento dialog vzešel z mé iniciativy s cílem propojit resortní ministerstva a další relevantní aktéry s jejich německými protějšky na spolkové i zemské úrovni nad rámec běžné bilaterální agendy, ale také a především společně definovat dlouhodobější, strategické cíle na pozadí současného dění v Evropě i ve světě. V polovině minulého roku jsem proto pověřil ministra zahraničních věcí ČR Lubomíra Zaorálka přípravou koncepčního materiálu ke strategickému ukotvení sousedským vztahů se Spolkovou republikou Německo coby nejvýznamnějším partnerem a sousedem České republiky. Toto strategické ukotvení vzájemných vztahů nezahrnuje pouze resort zahraničí, nýbrž téměř veškerá resortní ministerstva a také Úřad vlády ČR.

Na základě pověření ministr Lubomír Zaorálek dne 3. července letošního roku podepsal se svým spolkovým protějškem Frankem–Walterem Steinmeierem Společné prohlášení k česko–německému strategickému dialogu coby nové platformě česko–německých vztahů. Vedle v rámci strategického dialogu definovaných prioritních témat jako věda, výzkum, inovace, rozvoj společné infrastruktury, boje proti příhraniční kriminalitě či spolupráce ve školství a kultuře či zdravotnictví, je také jednou ze stěžejních oblastí zahraniční a unijní politika.

Dialog je primárně nastaven jako mezivládní spolupráce, ale ve své podstatě je otevřen všem aktérům relevantním pro česko–německé vztahy ve 21. století s cílem posilovat vzájemnou důvěru a budovat českoněmecké sousedství coby jeden z pilířů evropské stability."

2. Strategický dialog koordinují německý velvyslanec v Praze Dr. Arndt Freiherr Freytag von Lorinhoven a politický tajemník Ministerstva zahraničních věcí ČR Dr. Petr Drulák. (Z webu Velvyslanectví SRN v Praze)

3."Česko–německé vztahy ještě nikdy nebyly tak dobré, jako v současnosti", řekl ministr zahraničí Steinmeier po podpisu Společného prohlášení ke Strategickému dialogu 3.7.2015 v Berlíně. Jak dobré jsou? H. Seehofer, premiér Bavorska před několika měsíci na sjezdu "sudetoněmeckého landsmanšaftu" řekl: V květnu 1945 začala v Čechách jedna z největších a nejbrutálnějších etnických čistek 20. století. Sudetští Němci byli zbaveni práv, cti, stali se psanci. Vyhnáni z jejich vlasti, země předků, která byla kolonizována Němci již 800 let. Zasáhlo to ženy, děti, starší osoby. Násilí v Ústí a Brně se staly symboly nelidskosti, utrpení, mučení a smrti. Dovolte mi, abych se vyjádřil velmi jasně: vyhnání sudetských Němců bylo a zůstává pro historii zločinem proti lidskosti, velkou a obrovskou nespravedlností. Hartmut Koschyk, spolkový zmocněnec vlády pro záležitosti vysídlenců a národnostních menšin, tlumočil sjezdu vřelé pozdravy kancléřky Angely Merkelová a spolkového ministr vnitra, Thomas de Maziere.

V Rakousku v září 2015 konali tzv. sudetští Němci akci, jejímž mottem byla genocida Arménů a sudetských Němců, té poslední jsme se měli dopustit my, Češi. Přítomní rakouští ústavní činitelé mlčeli. V obou uvedených případech mlčeli i přítomní naši diplomaté. Ministerstvo zahraničních věcí ČR nám napsalo: Vzhledem k tomu, že česko–německé vztahy se dnes nacházejí na nejlepší úrovni ve své moderní historii, nepovažujeme za potřebné obracet se diplomatickou cestou na orgány Spolkové republiky Německo ve Vámi zmiňovaných záležitostech. (Dopis z 18.12.2015, Čj. 126392/2015 –TO). Jde jen o příklady z mnohých dalších. Nejen proto žádáme, aby dialog česko–německý byl zmražen a nepokračoval, dokud nerozhodne o něm lid v referendu.

II. Z mnohých průzkumů vyplývá, že nejbližším národem pro nás nejsou Němci, ale Slováci. S nimi jsme žili 70 let ve společném státě. Na obou stranách česko–slovenských hranic jsou lidé, kteří si přejí sbližování obou národů. V tomto směru dlouhodobě a záslužně pracuje i Česko–Slovenský výbor. Žádáme, aby v době co nejkratší byl navázán zatím neoficiální česko–slovenský strategický dialog, stanoven jeho obsah a následně podepsána dohoda o jeho realizaci, která, zároveň s orientací na V4, Srbsko i další naše tradiční spojence, povede k upevnění státnosti jak ČR a SR, tak i dalších uvedených států.

III. Vycházíme z toho, že zdrojem veškeré státní moci, jak zakotvuje Ústava ČR, je lid, a proto také by lid měl rozhodnout v imperativním referendu o výše uvedeném. V ČR lid by měl odpovědět na otázky: 1 Jste pro strategický dialog mezi ČR a SRN? Ano, NE 2. Jste pro strategický dialog mezi ČR a SR? ANO NE. Rozhodnutí lidu v referendu, které bude mít historický význam, vezmou naše zákonodárné orgány bez dalšího na vědomí.

Již v době, kdy tato petice se dostávala do rukou potencionálních petentů, jsme byli některými z nich informováni, že s peticí souhlasí, ale mají problém s tím, že jejich podpis může být důvodem k jejich následné perzekuci. Proto jsme petici pouze šířili. Podepsané petiční archy jsme archivovali.